Daniel Stach

Haiti, Afghánistán, Jižní Súdán, stovky pacientů ve (velmi) vážném stavu, lidská radost a odhodlání.

Rozhodl se a odjel. Nejdřív na dvakrát na Haiti, kde pomáhal po ničivém zemětřesení, pak dvakrát do Afghánistánu, kde jsou útoky součástí každodenního života, a naposledy do Jižního Súdánu, který má bohužel do stability hodně daleko. Zachránil řadu životů přímo a řadu dalších nepřímo - tím, že učil. Že vysvětloval, radil a dával důvěru místním lékařům a sestrám. To je investice ne jen do života daného lékaře, ale investice do celé společnosti.

Necelý týden před rozhovorem říká Pavlí, se kterou připravujeme většinu materiálů: "Často zmiňuje knihu Top Knife, to by bylo skvělý kdyby se nám podařilo sehnat jejího autora do vysílání!" A Gábi se dala do hledání cesty - našla ji. K jednomu z nejrespektovanějších úrazových chirurgů světa nebyla jednoduchá cesta - vedla mj. i přes NASA. Šlo to.

O pár dní později si říkáme: "Určitě se budeme bavit o Lyonelovi, se kterým se potkal na Haiti a který teď studuje v Praze. Šlo by ho sehnat? Ale ani v tomhle případě Tomáši Šebkovi neřekneme předem nic, ať je to překvapení." Ano, šlo ho sehnat.

Proč "to šlo"? Protože tým, který mám kolem sebe, je skvělý. Ono "to" totiž samo nešlo - dokázali to lidé, kteří pracují na Hyde Park Civilizace, kteří hledají cesty, i když jsou někdy hodně klikaté.. .. ale pak vedou k tomu, co jste viděli v sobotu. Upřímně říkám, že z toho mám radost.

Jedna z prvních věcí, kterou mi Tomáš Šebek před vysíláním řekl, byla: Chtěl bych mluvit o týmu, který mám na misích kolem sebe, protože bez nich to nejde. Odpověděl jsem jen: Ano, rozhodně ano.

Jsou věci, které při rozhovoru vidíte a slyšíte a jsem si jistý, že spoustu věcí i cítíte. Ten pocit, který jsem cítil z Tomáše Šebka, když se ve vysílání objevil Kenneth Mattox, se ale naplno asi úplně předat nedá.. Bylo to jedinečné.. Byla to obrovská koncentrace radosti smíšená s údivem až nevírou, že tohle je skutečnost! A myslím, že Tomáš Šebek si takový pocit naprosto zaslouží.

Zaslouží si ho člověk, který chce dávat. Který dává své schopnosti, svůj čas, svou energii a co je možná vůbec nejdůležitější - i svůj přístup. Přístup k životu i k práci. To všechno je součástí lidství.

I přes těžký začátek se dostala až na vědecký vrchol.
12. host s Nobelovou cenou v Hyde Park Civilizace. Prof. Ada Yonath.

Studuje ribozomy – tedy továrny v buňkách, které překládají genetickou informaci a tvoří bílkoviny. Bez nich by nebyl život, jak ho známe. Je to výzkum důležitý mj. pro vývoj antibiotik a boj s bakteriemi, které jsou vůči antibiotikům odolné.

Jako malá žila s rodinou v bytě, ve kterém byly ještě dvě další rodiny. Její otec zemřel, když jí bylo 11 let. Starala se o mladší sestru, pomáhala matce, pracovala,... Řada vědců jí nevěřila, řada se jí vysmívala, ona se nevzdala a pracovala dál. A uspěla.

Natáčeli jsme v knihovně kláštera Augustiniánů v Brně, kam chodil i Gregor Mendel, zakladatel genetiky. Je to krásné prostředí, hned vedle Mendelova muzea Masarykovy univerzity.